čtvrtek 20. prosince 2007

Síla mysli

Tento článek asi většinu z vás nebude zajímat, část si řekne že je to blbost, část si bude myslet, že jsem magor, ale já na tohle prostě věřím. Neříkejte, že se vám nikdy nestalo, že když jste neustále na něco mysleli, tak se to stalo. Nejlepší příklad bude asi u simulování nevolnosti. Nechce se ti do školy, řekneš rodičům, že tě bolí hlava. Čím usilovněji na to myslíš a pořád si říkáš, že se fkat musíš tvářit, jakože tě bolí hlava, hlava tě opravdu bolet začne. Takto to v běžném životě funguje se vším. Někdy se účinek projeví víc, někdy míň, někdy ho pociťujeme intenzivněji, někdy ho sotva zaznamenáme, ale jedno je jisté, pokaždé se dostaví. Existujou tisíce a tisíce teorií, stovky náboženských směrů, které vznikly a vyvíjejí se od počátku existence lidské rasy, a neustále půjdou jako věrní přátelé bok po boku, budou se různě prolínat, křížit si cesty, občas si podkopnou nohy, ale navždy zůstanou při sobě. Za tu dobu tyhle směry utrpěly mnoho porážek, přinesly nespočítatelné množství obětí, ale neustále se obměňují a vyvíjejí. Už první kmeny měly své bohy, své rituály, věřili v nadpřirozené síly, obětovaly vše možné, většinou za účelem udobřit si bohy. Někdy jejich činy až hraničily se šílenstvím, ale oni tomu věřili. Ve středověku se upalovaly tzv. čarodějnice. Ale taky to byly jenom obyčejné ženy, které dokázaly něco víc, měly nadpřirozené schopnosti, což se tehdejšímu davu zdálo dviné, nahánělo jim to hrůzu, že ony ovládají něco, o čem oni nemají potuchy, něco jim neznámého, připadali si ohrožení, zranitelní.... Tak museli nebezpečí odvrátit. od počátku existence lidstva existovalo mnoho podob víry, ale vždy se v něčem shodují, nalézáme podobnosti, čím hlouběji prostupujeme do temnot tohoto umění, tím víc nás překvapuje, že skupiny lidí žijící zcela odlišným způsobem života, na druhé straně zeměkoule věří ve stejnou věc. Víra je pro člověka jako voda, sluneční paprsky, až nebudou, zanikne život. Člověk se musí něčeho držet, celý život musí v něco věřit, mít nějaký záchytný bod, který mu pomáhá šplhat dál a dál. Bez víry není život. Ať náš bůh vypadá jakkoli.... Vždycky je s námi a vždy nad námi drží ochrannou ruku.
Asi jsem tím článkem úplně nevyjádřila, co jsem chtěla říct.... Ale tak snad. pro ty, které by to zajímalo, napíšu vám nějaké knížky, které si myslím, že stojí za to do nich aspoň nakouknout.
Cesta k vnitřní síle - Barbara Bergerová
Deset duchovních zákonů a síla mysli
Črodějka po česku - Jenny Nowak
Loď v písku - Jenny Nowak
Nic není nemožné - Tom Bowdon Butler
Alchymista - Paolo Coelho
Zapomeňte na vyjeté koleje a prošlapte si vlastní cestu - Théréja Jacobs Stewartová
Tyhle knížky si chci určitě půjčit, nevím, jak mě to zaujme, ale určitě stojí za povšimnutí. Články na toto téma by se tu teoreticky měly objevit častěji. Omlouvám se těm, které to nezajímá.... Ale měli byste se nad tím aspoň zamyslet. Nebudu vás přemlouvat, někdo si to prostě nepřipouští.

Žádné komentáře: